Přihlášení
Září 2013

Zajímavosti ze světa investic

Ekonomická krize, inflace, tisk stále většího množství nových nekrytých peněz a obavy z jejich znehodnocování znepokojují stále větší počet lidí. Hledají proto možnosti, jak svůj majetek v nejisté době ochránit. Řada z nich zaměřuje svou pozornost na investice do drahých kovů, zejména do zlata a stříbra.

Zajímavosti ze světa investic

Stejnou cestou se vydaly i centrální banky celého světa, které začaly od roku 2009 opět intenzivně navyšovat své zásoby investičního zlata. Tento trend stále sílí a podle organizace World Gold Council centrální banky v roce 2012 nakoupily nejvíce zlata za posledních 50 let. Největší objem z celkového množství nově nakoupených 534,6 t zlata do svých trezorů vložilo Rusko, Brazílie a Irák. Diverzifikace do zlata a zvyšování jeho podílu v celkových rezervách centrálních bank pokračuje v ještě vyšším tempu i v letošním roce. Centrální banky zejména rozvíjejících se zemí tak dávají najevo svou nedůvěru k měnám jako je americký dolar a především euro.

 Nabízí se tedy otázka: Pokud je dobré, aby centrální banky vlastnily část majetku ve fyzickém zlatě, není to dobré i pro nás?

Centrální banky s nejvyššími zlatými rezervami (údaje k březnu 2013)

Spojené státy americké 8 133,5 t     
Německo                     3 391,3 t          
Itálie                            2 451,8 t          
Francie                        2 435,4 t
Čína                            1 054,1 t
Švýcarsko                   1 040,1  t
Rusko                           976,9  t
Japonsko                      765,2  t
Nizozemsko                  612,5  t
Indie                             557,7  t

Zdroj: World Gold Council

Zajímá vás, jak velký je v současné době český „zlatý poklad“?

Česká národní banka na rozdíl od řady jiných zemí své zlaté zásoby v minulém roce zredukovala o 218 kg a ke konci roku 2012 spravovala dle svého vyjádření 11,5 tuny zlata. Úbytek vysvětlilo tiskové oddělení ČNB spotřebou na výrobu zlatých mincí pro širokou veřejnost. Ke zcela zásadnímu snížení objemu zlata o více než 55 tun došlo v letech 1997 a 1998. Své kroky zdůvodnila ČNB, tehdy v čele s guvernérem Josefem Tošovským, obavami, že centrální banky zemí vstupující do evropské měnové unie mohou po vstupu prodat větší část svých zásob zlata. Panoval tehdy názor, že kdo prodá dřív, získá lepší cenu. V době odprodeje zlata se cena za trojskou unci (31,1 g) pohybovala okolo 300 dolarů a od té doby vystoupala až k hodnotám 1900 USD na konci minulého roku a po letošní jarní korekci se pohybuje okolo 1300 USD.

O kolik miliard tak stát touto transakcí přišel, se dá celkem snadno spočítat, vyčíslit však nelze hodnotu historickou. ČNB oficiálně neuvádí, zda například odprodala numismaticky cenné mince, které byly součástí zlatého pokladu, na který se po obou světových válkách doslova skládal celý národ. Během druhé světové války jej uloupili nacisté a až do 80. let byla jeho část zadržována Spojenými státy a Velkou Británií. V roce 1982 se po náročných diplomatických jednáních část zlatého pokladu vrátila zpět k nám.

 

inzeraty